Píšu si svůj čuchací deníček

V loňském pojednání o mých konfliktech s noseworkem jsem zmiňoval zapisování poznámek k naší čuchací zábavě. Takto geniální nápad vést si deníček k trénování jsem samozřejmě nedostal, ale vyčetl jsem ho z jednoho z mnoha článků k práci s pachem na těch proklatých internetech. Můj dobrý úmysl mi následně potvrdil Tréninkový manuál Nosework (dobře já!). K takovému deníčku byla v každém případě naprosto jednoduchá poznámka: "Zapisujte si vše, od místa, času a povětrnostních podmínek, až po okolní lidi a podmínky." ...

Respektujíc tuto radu jsem se do toho tedy vrhnul s jasným heslem "nejsem sekretářka" a zapisoval si půlku z toho do notýsku formátu A6 (to je půlka A5) ... no co už. A teď pozor ... rada pro opravdově zapálené čuchače - zapisujte opravdu vše! Já jsem čuchač rekreační .. zvaný flákací .. holduju zahálce a nezřízenému pití nápojů obsahujících kofein. Kdybych byl čuchač ortodoxní, vozil bych s sebou meteostanici a měřil vlhkost, dělal bych účastnickou docházku, intenzitu slunečního svitu a měřil úroveň hluku. Jistě bych z těchto statistik odůvodnil, proč oproti očekávání trvalo psovi výrazně déle hledání vzorku ukrytého pod zámkovou dlažbou, která tam v době zakládání ještě nebyla (prostor pro smích). I takové informace nám ale mohou napovědět, proč náhle pociťujeme změnu chování. A navíc přiznejme si .. kdo si pamatujete, jaké počasí jste měli na tréninku tři a půl měsíce zpátky.

Co tedy zapisuji ..?

V zápiscích rozlišuju, jestli trénuju sám, nebo s trenérkou Jančou (dále jen s Jančou). Víceméně se ale z každého takového trénování snažím dodržet následující strukturu:

  1. Hlavička
  2. Průběh tréninku
  3. Otázky
  4. Další postup

Hlavička

Jakousi pomyslnou hlavičkou pro začátek tréninku je datum, místo, typ terénu a světelné podmínky. Pokud se jedná o trénink s Jančou, zapisuji i pořadové číslo dané lekce. V opačném případě zapisuji číslo následující, např. "před 89. lekcí". Do natrénování úplného rituálu (start - povel - značení - ukončení) jsem si zapisoval i dosaženou úroveň. Taková hlavička tedy mohla vypadat nějak takto:

1. LEKCE - 7.11.2017 / tma (pouliční osvětlení) - parkoviště u Stříbrňáku za hřbitovem - IMPRINTING

Protože jsem člověk veselý a mám rád barvičky, obarvuji si místo tréninku. Dělám to, protože chci umět rychle rozeznat, kde jsem trénoval a neopakovat tak místa.

Průběh tréninku

V této části poznámek nechávám zazářit svého tvůrčího ducha a zcela impulsivně se snažím pojmenovat veškeré pojmy a dojmy z probíhajícího trénování. Chválím se .. kritizuju se .. chválím psa .. kritizuju psa .. maluju si úkryty, které dělají problém .. píšu si připomínky od Janči .. snažím se pojmenovat kvalitu a náladu psa při hledání .. chválím se .. prostě všechno. Důležité informace, ze kterých by mělo plynout nějaké poučení nebo zlepšení, navíc zvýrazňuju (zvýrazňovačem). Z těchto informací čerpám na další trénování, bez zápisků by mi půlka informací vypadla z hlavy. Ale nejenom to. S vlastním překvapením odhaluju, že některá nežádoucí chování, která hodnotím jako nová, jsou ve skutečnosti opakovaná.

Zhruba měsíc zpětně jsem začal zapisovat ke každému terénu jeho stručný popis, subjektivní kvalitu hledání a výsledek (OK / NOK).

Takový průběh tréninku v mém notýsku vypadá takto:

- V PŘELOŽENÉM KARTONU NA ZEMI - práce hyperaktiv, dohledání OK
- ZA NOHOU STOLU - target kartonu se zalehnutím vedle NOK, poslání znovu OK
--> vzala vzorek do huby, při HOTOVO nesebraný vzorek -> moje chyba
- V DIRCE VÍKA ZAVŘENÉ KRABICE - rychlé, OK
- V KRABICI PLNÉ BORDELU - hodně dobře ukrytá, NOK - třeba nápověda, hodně těžké, počká
- SPÁRA V ROHU MÍSTNOSTI - dlouhé dohledávání, nebyla si jistá, OK

Tady je zjevné, že do trénování budu muset zapojit věci, které Ašule ráda targetuje. Krabice s bordelem naopak úplně vynecháme. Ale třeba za čas, kdy budu vymýšlet těžký úkryt, mám krásnou inspiraci.

Otázky + další postup

Otázky se týkají hlavně vlastních tréninků bez Janči, kde si nejsem jistý tím, co se děje. U tréninků pod dohledem si zapisuji to, na co se mám zaměřit při vlastním trénování .. třeba že mám dávat jednoduché úkryty, nebo naopak přitvrdit, nebo se zaměřit na pohyb u psa apod. Například tedy:

Doma: Jsi POMALEJ, zrychli to, všechno ti moc trvá! Zrychlit, zrychlit, zrychlit!!

Dělám to dobře a má to smysl ..?

Jak to tak bývá, s přicházející znalostí objevuju nedostatky. Teď mi chybí jasný seznam úkrytů položka po položce. Musím si na to něco vymyslet, nedokážu odhalit pravidelně se opakující úkryty.

A k čemu mi to teda je? Jednoduše umím poznat, jesli jsme nějakou typovou úlohu už dělali, nebo ne. Zjistím, jestli nechodím pořád dokola trénovat před barák na louku. Dokážu se vracet k radám, které jsem dostával při potížích a uvádět je v život. Ale hlavně .. vím, že 7.11.2017 jsem poprvé ukázal vyjevené Ašulce skořici ... že 7.12.2017 jsem ji uměl povelem říct, že ji má hledat ... že 31.3.2018 jsem ji začal vysvětlovat, co má dělat, když ji najde ... a dneska mi ona umí ukázat, kde je taková skořice často důmyslně schovaná .. a nedělá si ze mě u toho prdel :D

A třeba si teď náhodný čtenáři říkáš, že to není tak špatný nápad, že se taková věc hodí. A třeba si náhodný čtenáři řekneš, že jsem úplně švihlej, že je to zbytečné. Tak nebo jinak, mě to přináší ovoce .. zatím .. třeba mě to přestane bavit.

Čuchání zdar a díky, že sis mě přečetl(a)! :)