Jarní závody, aneb jak zešílet a nezbláznit se z toho

Do roku 2016 jsem na koloběžce odjezdil maximálně 100km ročně a z tohoto pohledu byl loňský rok, tedy léta páně 2016, takřka revoluční. V loňském roce jsem si totiž konečně pořádně trhnul a v průběhu roku najel skvělých 264km. Svůj nemalý podíl na tom má fakt, že jsem se s dravostí běžícího nosorožce pustil do svého prvního závodu na koloběžce. Už to, že jsem závod dokončil, mě řádně nakoplo do dalšího koloběžkového snažení. Cílem je na podzim závod zopakovat, samozřejmě v lepším čase a ve větší pohodě. Jenže podzim je daleko, proto jsem nezahálel a přihlásil se na několik jarních závodů různých délek a terénů .. jak pravila tchýně čekatelka - další šílenec :o) More...

Forest race 2016 - můj první závod

Někdy kdysi dávno, psal se nějaký rok 2012, jsem si zakoupil koloběžku. Byla to taková ta koloběžka z rozšířeného řetězce sportovních potřeb, která měla přední kolo větší, obě nafukovací, blatníky a kovový rám. V té době něco ve městě nevídaného (pokud si odmyslíme skládací koloběžky s plastovým obutím), něco exotického, tedy alespoň pro dospělého pracujícího jedince. Bylo to lepší, než kolo, na krátké přejezdy z a do práce akurátní a vcelku skladné. Taková trochu recese a trochu hec :o) Později přicházela chuť k lepším výkonům, s větší bezpečností a větším jízdním komfortem. Po nějakém tom rozhodování si ke mně našel cestu Rudý ďábel - Kostka trip mini cross s dvaceti palci vpředu i vzadu, do města a na občasné přesuny do příměstských částí jak dělaná. Postupně jsem jezdil více a více a pociťoval limitace městského stroje, takže letos došlo ke koupi Žlutého ďábla - Kostka mushing 4. Současně s ním přišel další hec, kterým bylo přihlášení do podzimního závodu na 21 kilometrů v lesích okolo Hradce Králové. More...